Vedci z Mendelovej univerzity v Brne: Reprodukcia diviakov je vysoká. Regulácia je možná len lovom odstrelom, zabezpečovaným poľovníkmi

„Početní stavy divokých prasat v naší krajině v posledních desetiletích významně narostly. Na řadě míst je dnes jejich populační hustota více než jeden jedinec na km² a trvale roste. V takovém množství se z nich stává klíčový druh, jenž významně ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev.

Snahy o redukci aktuální početnosti prasat ovšem často narážejí na to, že podmínky dnešní krajiny jsou pro tento druh příhodné a nijak nelimitují populační růst. Prasata těží zejména ze schopnosti živit se širokým spektrem potravy a zajistit si celoročně kvalitní výživu. V současné krajině ČR mohou populace divokých prasat víceméně po celé vegetační období prosperovat na zemědělských plodinách, na podzim nacházejí v lesích dostatek žaludů a bukvic a v zimě jim výživu významně zlepšuje doplňkové přikrmování a vnadění.

K tomu se přidává i tolerance jejich existence ze strany zemědělců a nepříznivé podmínky pro lov v době vegetace, kdy se úspěšně schovávají v lánech zemědělských plodin. Důsledkem těchto faktorů je nepoměr mezi vysokou reprodukční schopností a omezenou kapacitou uživatelů honiteb prasata redukovat. V posledních letech navíc v komunitě myslivců dochází k výrazným demografickým změnám. Zejména klesá celkový počet myslivců a zvyšuje se jejich průměrný věk. Současně ovšem výrazně roste efektivita lovu v důsledku masivního využívání moderních loveckých technologií.

Reprodukční potenciál populací divokých prasat je vysoký. Přibližně 95 % všech samic je v říji (od listopadu do jara) oplodněno a průměrný přírůstek činí pět selat na jednu samici, nebo tři selata na jednoho jedince, který přežil zimu.

V naší současné krajině je reprodukce prasat vysoká a spoléhání se na přirozenou regulaci není možné, protože dříve než by se uplatnily např. infekční choroby spojené s vysokou početností, docházelo by k obrovským škodám v zemědělství a dalším problémům. Proto je nutné jejich počty regulovat uměle. Pro regulaci lze v našich podmínkách účinně využívat jen lov odstřelem zajišťovaný myslivci,“ uvádza sa v záveroch odborníkov z Mendelovej univerzity v Brne.

Link na celý článok na stránke SVOL:

https://www.svol.cz/aktuality/vedci-k-premnozene-zveri-divocaci-a-myslivci-kdo-z-koho/