Lesnícky výskum: Analýza mechanickej stability smrekových porastov
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Smrek bol v hospodárskych lesoch strednej Európy rozšírený do širokého spektra prírodných podmienok. Často tak rastie v polohách mimo jeho ekologické optimum s rizikom rozsiahleho poškodenia škodlivými abiotickými a biotickými faktormi. V lokalitách s charakteristikami najviac vzdialenými (vyššie teploty, nižšie zrážky) od podmienok prirodzených pre výskyt smreku je potom čas na zmenu tohto nepriaznivého stavu v rámci adaptačných opatrení relatívne krátky, píšu odborníci z Výzkumního ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Ilustračné foto: Jozef Marko
„Kromě velmi rychlého řešení, tj. změna druhové skladby pomocí holosečí a výsadby cílových nebo přípravných dřevin, se nabízí i další možný způsob využitelný zejména v mladších porostech se smrkem. Je jím podpora stability těchto porostů odpovídající výchovou a tím prodloužení doby využitelné k jejich přeměně.
V takto připravených porostech se zvýšenou stabilitou se pak lépe realizují podsadby či podsíje cílových klimaxových dřevin (např. JD, BK) nebo další postupy nepasečných hospodářských způsobů. Předpokladem pro správné nastavení takových postupů je respektování často velmi rozmanitých místních podmínek, které mají vliv na růst a vývoj lesních porostů.
Proto se vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, ve svém výzkumu, a zpracované studii, zaměřili na analýzu mechanické stability smrkových porostů v ČR napříč výškovým gradientem. S využitím dat Národní inventarizace lesů (NIL I) zkoumali vztah vývoje štíhlostního kvocientu (poměr výšky a výčetní tloušťky stromu) k věku v různých lesních vegetačních stupních (LVS).
Právě štíhlostní kvocient (H/D) je osvědčeným parametrem individuální mechanické stability stromu, přičemž vysoké hodnoty (přeštíhlení) ukazují na nestabilní kmen s velkým rizikem poškození (zlomu) zejména sněhem, ale i větrem.
Naopak nižší hodnoty koeficientu (spádné kmeny) mají stromy vysoce stabilní a schopné odolávat působení těchto abiotických škodlivých činitelů. Šetření se zaměřilo na dominantní stromy (100 nejtlustších jedinců na hektar), které tvoří kostru porostu a jejich stabilita je stěžejní ve vztahu k riziku velkoplošných rozpadů.
Výsledky ukázaly, že vývoj štíhlostního kvocientu dominantních smrků se v jednotlivých LVS liší, i když ve všech LVS byl detekován přirozený trend počátečního navyšování hodnot H/D s pozdějším poklesem ve vyšším věku, asi ve druhé polovině obmýtí,“ uvádzajú českí lesnícki výskumníci.
Link na celý článok: Jak snížit riziko velkoplošných rozpadů porostů se smrkem? | VÚLHM (vulhm.cz)
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
