Českí lesnícki výskumníci a vedci: Buk versus breza – ako rastú na holine
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Nielen lesníci sa obávajú, že súčasné chradnutie a veľkoplošný rozpad smrekových porastov povedú k strate celého radu produkčných i mimoprodukčných efektov, ktoré tieto lesy doteraz poskytovali. Preto sa odborníci zhodujú na potrebe rýchlo začať obnovu lesov na vzniknutých holinách, hoci rôznymi postupmi. Vedci aj lesníci diskutujú o rôznych metódach, ako je využívanie pionierskych drevín, dvojfázová obnova, skupinová obnova, výsadba nižšími hektárovými počtami a pod. Výskumní ústav lesního hospodářství a myslivosti o tom píše na svojej internetovej stránke.
Ilustračné foto: Internetová stránka VÚLHM
„Jedním z významných ukazatelů úspěšnosti obnovy lesů je rychlost, s jakou dřeviny odrůstají negativním vlivům prostředí (zvěř, buřeň, klima) a tvoří tak biomasu, tedy poutají uhlík ve svých pletivech. Akumulaci uhlíku v biomase můžeme posuzovat nejen z hlediska funkce produkční, ale také z hlediska vlivu na klima.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně rozhodli ve svém výzkumu porovnat nadzemní biomasu dominantně březového, přirozenou obnovou vzniklého porostu a výsadby buku prakticky shodného stáří na variantách obnovního experimentu založeného po větrné kalamitě a následném dotěžení nepůvodního smrkového porostu. Své výsledky zveřejnili v článku Srovnání růstu a nadzemní biomasy mladého porostu buku a břízy rostoucích na kalamitní holině po allochtonní smrčině, který publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2022.
V kontrastu s výsledky zjištěnými v buku stav březových porostů potvrdil biologickou opodstatněnost využívání přirozené obnovy pionýrských dřevin (břízy) jako prvního kroku obnovy lesa po kalamitách. Variabilita ve struktuře, sukcesí vzniklých porostů s převahou břízy, je jejich typickým znakem a lze ji následně využít při procesu tvorby budoucích (bohatě strukturovaných) lesů.
Zjištěné výsledky ukazují nejen růstový a produkční, ale i ekologický potenciál břízy a buku na kalamitní holině. Navíc množství nadzemní biomasy bezprostředně souvisí s ukládáním uhlíku, což je jeden z významných ukazatelů udržitelnosti lesnického hospodaření.
Vědci konstatovali, že sukcese přirozeným zmlazením břízy na pokusné holině byla velmi úspěšná. Naopak za nezdařilou vědci označují výsadbu buku na téže holině. V devíti letech od založení kontrastuje březová a buková varianta v těchto parametrech: výška (800 cm vs. 280 cm), hustota (10 900 vs. 4 600 ks/ha) a nadzemní biomasa (26,8 vs. 0,79 t/ha).
Zjištěné výsledky tak potvrzují výhody uplatnění sukcese a pionýrských dřevin při obnově lesa po kalamitách. Bříza na rozsáhlých holinách odrůstá rychleji než vysázený buk – vytváří záhy zapojené porosty, a přispívá tak k naplňování konceptu udržitelného lesnictví,“ píšu českí lesnícki výskumníci.
Zdroj: https://www.vulhm.cz/buk-versus-briza-jak-rostou-na-holine/
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
