TÝŽDŇOVKA: Vyschnuté a odumreté lesné porasty v bezzásahovom režime. Obrovské riziko šírenia lesných požiarov? Ako pre koho...

Keď je reč o súvislostiach, tak si pripomeňme, že „lesní požár v Českosaském Švýcarsku vypukl v sobotu 23. července 2022 (během velké vlny veder) v Národním parku České Švýcarsko nedaleko Hřenska. Požár postupně zasáhl více než 1 600 hektarů plochy parku, v největším nasazení ho hasilo devět vrtulníků, pět speciálních hasících letadel a dohromady se na likvidací rozsáhlého požáru podílelo asi 700 osob. O dva dny později, tedy v pondělí 25. července se pak plameny rozšířily i na německou stranu do oblasti Saského Švýcarska, kde požár zasáhl plochu 250 hektarů. Šlo tak o nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka a Saska. Požár byl na českém území uhašen v pátek 12. srpna 2022 a na německé straně o týden později v pátek 19. srpna 2022,” napísala pri príležitosti druhého výročia požiaru v júli tohto roka tlačová a mediálna agentúra JV Press.

Lesnicko-dřevařská komora ČR, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, České asociace podnikatelů v lesním hospodářství, Česká lesnická společnost, CZECH FOREST think tank, Česká komora odborných lesních hospodářů, Sdružení lesních školkařů ČR, Českomoravská myslivecká jednota, Klub českých turistů a Odbor lesního hospodářství České akademie zemědělských věd vyzvali v auguste 2022 k diskusii o požiari v Národnom parku České Švýcarsko v presvedčení, že nemôže ostať bez odozvy.

„Fakt, že se vlivem změny klimatu zvyšuje riziko vzniku požárů, by měl iniciovat zavádění opatření, která mohou zabránit jejich rozšíření do rozsahu, který jsme viděli v NP České Švýcarsko (průměrná velikost lesního požáru ČR v období 1992-2021 je 0,38 ha). Je zřejmé, že každé území, a to i území národního parku, je oblastí, kde se střetává více zájmů a požadavků. Přestože jeden společenský zájem může převážit, neznamená to, že je možné ignorovat ostatní. Naopak je nutné velmi pečlivě zvažovat důsledky specifické péče o konkrétní území na jeho okolí a obyvatele,“ uviedli vtedy odborníci vo výzve.

Poďme na chvíľu k nám na Slovensko: len na území Tatranského národného parku je v súčasnosti vyše 3 000 hektárov odumretých a vyschnutých vysokohorských smrekových porastov s vysokým rizikom vzniku požiarov v čase sucha. Nad týmito smrečinami sa nachádzajú tisíce hektárov kosodreviny, ktoré sú podľa názoru miestnych lesníkov takisto mimoriadne ohrozené.

Vráťme sa k obrovskému lesnému požiaru v Národnom parku České Švýcarsko. V januári tohto roka bola doručená štátnemu zástupcovi Okresného štátneho zastupiteľstva v Ústí nad Labem sťažnosť obce Staré Křečany na postup orgánu činného v trestnom konaní, ktorý odložil trestné oznámenie klienta na postup Správy Národného parku České Švýcarsko, spočívajúce v ponechaní suchého dreva na danom území bez toho, aby správa národného parku vyhodnotila jeho množstvo ako ohrozenie bezpečnosti daného územia, nezabezpečenie dostatku vodných zdrojov vhodných na hasenie požiarov, nezabezpečenie prístupnosti ciest a v neposlednom rade nemal Hasičský a záchranný zbor vedomosť o narezaných stromoch, ktoré padali na hasičov a sťažovali celý zásah, teda došlo k celkovému podceneniu stavu územia z hľadiska jeho bezpečnosti.

„Náš podnět z ledna 2023 na prošetření trestně právní odpovědnosti správce území, byl v průběhu října 2023 doplněn o rozsáhlou dokumentaci, kde byla zařazena jednak oficiální zpráva Generálního ředitelství Hasičského záchranního sboru ČR (HZS), jednak podklady od specialistů na lesní požáry Ing. Berčáka – Česká zemědělská univerzita a Mgr. Ing. Chromka Technická univerzita Zvolen – metodika na lesní požáry.

Požár v Národním parku České Švýcarsko byl i předmětem dvou seminářů za účasti těchto odborníků a generála Vlčka jako nejvyššího představitele HZS (odkaz na záznamy a prezentace byly v minulých podnětech). Právě doplnění podnětu bylo provedeno na základě závěrů těchto seminářů. Na těchto seminářích byla i prezentována chybovost studie Faktory vzniku a šíření požáru v Českém Švýcarsku z roku 2022, která byla zpracována týmem pod vedením dr. Hrušky na objednávku ministerstva životního prostředí.

Těmito podklady se již orgán v trestním řízení nezabýval a odložil trestní oznámení s odkazem na právě na výše citovanou studii Faktory vzniku a šíření požáru v Českém Švýcarsku z roku 2022 (dále jen Studie). Studie obsahuje závěry, že suché dřevo, které bylo v Národním parku České Švýcarsko v ohromném množství, zabránilo rychlosti šíření požárů, tedy to, že suché dřevo bylo na území, bylo benefitem, které tlumilo šíření požáru.

Tyto závěry však nejsou správné, nezohledňují principy hoření, výkon požáru a roli tepelné energie, která hořením vzniká a ta je právě zdrojem jeho dalšího šíření. Čím je palivo „vydatnější“ tím vzniká větší množství tepelné energie, tato má přímý vliv na další šíření požáru, požár je krutější a jeho hašení je obtížnější (v příloze zasíláme fotografie při hašení travního porostu a porostu s dřevní hmotou).

Tedy hořlavý materiál/suchá dřevní hmota byla doslova podhoubím a palivem pro intenzitu požáru a jeho další šíření. Závěry této Studie byly právě v průběhu výše uvedených seminářů zpochybněny. Zástupci HZS uvedli, že základním informačním zdrojem je Analýza GŘ HZS ze dne 22.9.2022.“

Zaujímavé čítanie, však? Samozrejme, nejde o ukončenú vec. V augustovom vyrozumení štátnej zástupkyne, ktoré má 15 strán, je na záver uvedené, že trestné konanie je potrebné doplniť, následne zhromaždené podklady vyhodnotiť a urobiť správne skutkové a právne závery. Ako dlho to potrvá nevedno, ale už teraz je zrejmé, že tú máme ďalšiu principiálnu polemiku. Tentokrát už nielen medzi vlastníkmi a obhospodarovateľmi lesov a ochrancami prírody a o tom, či predstavujú vyschnuté a odumreté lesné porasty v bezzásahovom režime obrovské riziko šírenia lesných požiarov, alebo nie. Toho, kto pozná diametrálne rozdiely v presadzovaní aktívnej a pasívnej ochrany prírody, to myslím vôbec neprekvapuje...

Jozef Marko