Zásadné ohrozenie lesov v budúcnosti: Najmä biotickí škodcovia. Prispôsobujú sa novým podmienkam a spôsobujú odumieranie porastov na veľkej rozlohe

„V první polovině června pořádal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti setkání vědeckých a odborných pracovníků zapojených do mezinárodního programu na monitoring zdravotního stavu lesů v Evropě ICP Forests. O výstupech programu, kondici českých lesů a chystané legislativě jsme si povídali s ředitelem ústavu,“ píše Zpravodaj SVOL. Z rozhovoru vyberáme dve otázky a odpovede a pod článkom nájdete link na zaujímavé interview s lesníckym odborníkom.

Jaký je tedy v ČR dlouhodobý trend u smrku a našich dalších hlavních dřevin?

„V České republice poté, co pokleslo znečištění ovzduší, došlo k mírnému zlepšení zdravotního stavu, v posledních 20 letech je trend víceméně setrvalý. Defoliace smrku se pohybuje kolem 30 %. Údaje ICP Forests ovšem nezachycují průběh kůrovcové kalamity z prostého důvodu – do hodnocení vstupují pouze stromy, které se na plochách vyskytují, tedy nikoliv ty, které byly kvůli napadení kůrovcem vytěženy. Dopady kůrovcové kalamity tak nevidíme ve změnách defoliace, ale nepřímo v tom, jak nám ubývá množství hodnocených stromů.

Zdravotní stav dubu je u nás rovněž dlouhodobě vyrovnaný také s průměrnými hodnotami okolo 30 %. Nedochází ke zlepšování zdravotního stavu dubů, ale ani k jeho zhoršování jako je tomu např. v Maďarsku. Z hlediska zdravotního stavu je naším premiantem buk, jehož průměrná defoliace se pohybuje mezi 10 a 15 %.

Je to i tím, že oproti jeho přirozenému výskytu je ho u nás málo a nachází se na stanovištích, která mu velmi svědčí. V oblastech jižního Německa a Francie je naopak vidět spíše tendence zhoršování zdravotního stavu buku. Má zde hojné zastoupení, není vždy na svém optimu a projevují se na něm výrazněji období sucha než u nás.

Naopak dřevinou, která nám dělá vrásky na čele, je borovice. Její defoliace stoupá, za posledních 15 let se průběžně zvyšuje a v současné době se pohybuje se mezi 45–50 %. Zároveň – stejně jako u smrku – pozorujeme pokles počtu hodnocených stromů na našich plochách, což svědčí i o zvýšené mortalitě této dřeviny.“

Co podle Vás nejvíce ohrožuje porosty v příštích 20–30 letech?

„Klimatická změna je velké téma, které nám připraví ještě hodně překvapení, o tom nepochybuji. Nicméně si myslím, že v důsledku lesní porosty nejvíce ohrožují biotičtí škůdci. Pokud bychom uvažovali pouze zvyšující se teploty, občasná období sucha a teplotní zvraty, je většina našich dřevin, včetně smrku, poměrně odolná a má velkou ekologickou valenci. Průběh počasí může vést k postupnému chřadnutí dřevin, ale velké rychlé odumírání porostů bych si spojoval s některým z našich známých škodlivých činitelů, případně i s těmi, kteří ještě známí nejsou.

Vidíme, co dokáže kůrovec. Byť nám za poslední tři roky klesají kůrovcové těžby, jsou pořád nejvyšší v historii do roku 2014. Kůrovcový základ je stále obrovský. Vidíme, jak vypadají jasany, také se jedná o biotického škůdce – voskovičku jasanovou, známou spíše jako chalara. Jsou to právě biotičtí škodliví činitelé, kteří se dokážou rychle přizpůsobit novým podmínkám a způsobit odumření porostů na velké rozloze. Zatím ještě relativně daleko od našich hranic je invazivní háďátko borové. Byly pozorovány nové typy mšic na dubech. A je možné, že největší překvapení budou ta, se kterými vůbec nepočítáme.“

Link na celý článok: Zpravodaj_52_12_stran_web.pdf (svol.cz)