České lesy a zadržiavanie skleníkových plynov: Zázračné a rýchle riešenie podľa experta neexistuje

Podle Petra Čermáka, experta z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně, ale neexistuje žádné zázračné, rychlé řešení, jak zařídit, aby zase české lesy pohlcovaly skleníkové plyny a pomáhaly nám.

„Proto, aby lesy byly úložištěm uhlíku, potřebujeme lesy, které budou mít co nejbohatší strukturu. Zároveň v nich bude dostatečný podíl dospělých a starších stromů. Potřebujeme pestrou dřevinnou skladbu,“ popisuje Petr Čermák. Zdravé lesy se také lépe dokážou adaptovat na aktuální přírodní podmínky.

„Klíčovým úkolem je teď směřovat k tomu, aby pokud možno nedocházelo k dalším rozsáhlým kalamitním situacím. Už to je ale úkol téměř neřešitelný, protože s ohledem na to, jakou druhovou skladbu lesů máme, tak to jsme schopni ovlivnit jen do určité míry,“ podotkl expert. 

Pro obnovu lesních porostů je důležitá přirozenost. I to je ale v Česku problém, jelikož naše lesy jsou z velké části uměle vysazené. Po kůrovcové kalamitě se začalo vysazovat více listnatých stromů, aby lesy byly pestřejší a odolnější proti oteplování i kalamitám.

„Pokud budeme mluvit o nižších polohách, tak ty domácí dřeviny, které zde rostly ve větších zastoupeních, byly především buk a dub. To byly základní dřeviny. Rostly zde ale i druhy jako habr, lípa, javor. Dřevin bylo poměrně široké spektrum,“ vysvětluje Petr Čermák: „My se nyní musíme snažit o přirozenou obnovu v co největší míře. Ale bohužel ještě minimálně desítky let poneseme důsledky toho, že jsme se o to nesnažili už dříve.“ 

Link na celý článok: Lesy by měly být pomocníkem při ochraně klimatu. Po kůrovcové kalamitě se ale staly spíše zdrojem emisí | iROZHLAS - spolehlivé zprávy