Aký bude ďalší osud karpatskej zmesi smreka, jedle a buka? Vedci skúmajú dopady zmeny klímy na drevinové zloženie lesných porastov
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Zmiešané smrekovo-jedľovo-bukové porasty sú v európskych podmienkach významným typom prirodzených lesov vo vyšších polohách oblastí Álp a Karpát. Zmiešané horské lesy buka lesného, smreka obyčajného a jedle bielej pokrývajú v Európe celkom viac ako 10 miliónov hektárov. Významnou otázkou je, či a ako sa vplyvom vplyvu klimatickej zmeny premení ich druhová skladba. A aké horské lesy môžeme pod týmto zorným uhlom považovať za prirodzené. Problematike výskumu zmien druhovej skladby prirodzených horských lesov v Európe a na Slovensku sa venujú vedci z Národného lesníckeho centra vo Zvolene. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. so sídlom v Jílovišti – Strnadech o tom informuje na svojej internetovej stránke.
Ilustračné foto: Jozef Marko
A uvádza, že slovenskí vedci výsledky svojej práce publikovali v článku Vývoj vybraných smíšených jehličnato-listnatých porostů v režimu bezzásahovosti, ktorý vyšiel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2023. Získané poznatky sú podľa českých kolegov využiteľné aj v Českej republike. Autorom článku je Igor Štefančík z Národného lesníckeho centra – Lesníckeho výskumného ústavu vo Zvolene.
„Rozsáhlé odumírání smrkových monokultur, vysoký podíl kalamit v důsledku abiotických (vítr, sníh) a biotických (hmyz, houby, zvěř) škodlivých činitelů, bylo již v minulosti pro lesníky výzvou zakládat smíšené jehličnato – listnaté porosty, které se považují za odolnější vůči různým stresovým faktorům.
Jde zejména o tzv. karpatskou směs, kterou tvoří jako hlavní dřeviny smrk ztepilý, jedle bělokorá a buk lesní. Smíšený porost může lépe využívat stanoviště a jeho dispoziční prostor, zejména pokud zastoupené dřeviny mají různé biologické vlastnosti a ekologické požadavky.
Dnes se uznávají přednosti smíšených porostů před nesmíšenými z hlediska fyziologických procesů, biodiverzity, dřevinného složení a způsobu smíšení dřevin, ale také z hlediska růstu a produkce, porostní struktury, ekologické a statické stability a odolnosti proti škodlivým činitelům. Vhodné smíšení dřevin zvyšuje odolnost vůči větru a sněhu.
V posledním období se projevují dopady globální klimatické změny na lesní porosty. Za určité východisko z této situace se považuje právě tvorba a podpora smíšených porostů. Proto v současnosti převládá snaha o zachování co nejpestřejšího dřevinného složení, věkové různorodosti a prostorové struktury lesů. Vědci si však také často kladou otázku, jak ovlivní dopady změny klimatu dřevinné složení lesních porostů.
Dnes se uznávají přednosti smíšených porostů před nesmíšenými z hlediska fyziologických procesů, biodiverzity, dřevinného složení a způsobu smíšení dřevin, ale také z hlediska růstu a produkce, porostní struktury, ekologické a statické stability a odolnosti proti škodlivým činitelům. Vhodné smíšení dřevin zvyšuje odolnost vůči větru a sněhu.
V posledním období se projevují dopady globální klimatické změny na lesní porosty. Za určité východisko z této situace se považuje právě tvorba a podpora smíšených porostů. Proto v současnosti převládá snaha o zachování co nejpestřejšího dřevinného složení, věkové různorodosti a prostorové struktury lesů. Vědci si však také často kladou otázku, jak ovlivní dopady změny klimatu dřevinné složení lesních porostů,“ píše sa na webe VÚLHM.
Link na celý článok: Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů? | VÚLHM (vulhm.cz)
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
