Prihlásiť

Zkušenosti z kůrovcové kalamity v NP Šumava

Průběh kalamity 1991-2011

Kůrovcová kalamita měla v NP Šumava dva hlavní vrcholy (1998 a 2010). Během první gradace došlo k invazi kůrovce ze sousedního Bavorska, kde pokusy z bezzásahovostí začaly záhy po větrné kalamitě roku 1984. Gradační ohniska v Bavorsku dosahovala velikosti jednotek hektarů, když se šíření přehouplo do Česka (rok 1991). Na Šumavských pláních rychlost gradace dále stoupá na několik desítek hektarů ročního přírůstku, načež se rozšiřuje zpět do Bavorska v jiné části státní hranice okolo vrcholu Luzný (1994). Souběžně po obou stranách hranice kalamita kulminuje okolo roku 1998. Celková výměra porostů podlehnuvších kůrovci činí v této době na straně Česka 1.463 ha (Bavorsko 875 ha). Asanační holiny v důsledku povinného zásahu v navazujících porostech zahrnují dalších 977 ha (Česko). V důsledku vyčerpání atraktivní niky v lokalitě bezzásahových zón gradace odeznívá a populace kůrovců se vrací k latentnímu stavu (s výjimkou jiné části NP- lokality Trojmezná, kde naopak dochází ke gradaci významně podpořené blokádou fytosanitárních opatření ze strany Hnutí Duha – rok 1998). V období od roku 1999 do 19. 1. 2007 dochází s výjimkou lokality Trojmezná k regresi populace, nevyskytují se významnější větrné polomy a jsou prováděna fytosanitární opatření. Po orkánu Kyrill dochází k rozhodnutí ministra životního prostředí o neprovedení asanace na části polomových ploch a zavedení tzv. barevného managementu, který do režimu bezzásahovosti přidává nové výměry lesa, dosud aktivně obhospodařované (část II. zón). Z celkového rozsahu větrných škod po orkánu Kyrill v NP Šumava (2.750 ha) bylo ponecháno bez jakékoliv asanace na 115.280 vývratů na 480 ha smrkového lesa. K provedení tohoto ministerského rozhodnutí významně přispívá podpůrný dopis 15 akademiků pod vedením prof. Ing. M. Svobody PhD. (ČZU Praha), kteří tvrdí (duben 2007), že pro zdraví horských lesů je prospěšnější vyloučení jakékoliv asanace větrných škod. Rozvoj kůrovcové kalamity v následujících letech je enormní. V zásahových zónách se likvidují škody orkánu Kyrill (a vichřice Emmy – 1. 3. 2008) a gradující populace kůrovce, kterou podporuje a dále stimuluje vývoj v sousedních bezzásahových zónách. Ve všech územích, kde je vyloučena asanace polomového dříví, dochází k rozpadu lesa a úplnému využití atraktivní niky. Vrcholu dosahuje kalamita v roce 2010 a 2011, kdy v jednom roce usychá vinou kůrovce v rámci bezzásahových území v NP Šumava 261.220 stromů (rok 2010) a 340.700 stromů (2011) a v rámci zásahových území je vytěženo kůrovcové dříví o objemu 347.000 m3 (rok 2010) a 242.000 m3 (rok 2011). Hmotnatost napadených stromů osciluje mezi 0,33 – 6,5 m3 se střední hodnotou 0,99 m3. Meziroční přírůstek kůrovcových souší vytváří místy souvislé plochy o velikosti přesahující sto hektarů (Trojmezná, Poledník). Správa NP při plánovaní počtu kontrolních a obranných zařízení proti kůrovci zjišťuje, že by k položení odpovídajícího počtu lapáků musela doporučit k těžbě celý 5 letý etát úmyslné těžby, nebo věnovat rozhodující část rozpočtu jenom na nákup odchytových zařízení. Situace je vyřešena bizarním způsobem tak, že rozsah kalamity v bezzásahových zónách není do tzv. kalamitního základu vůbec započítán, byť je jeho hlavním zdrojem. Rozsah kalamity je obrovský a ve velkém se přelévá i do sousedních porostů. Bylo zjištěno (ÚHÚL, 2011, 2012), že u všech sousedících vlastníků lesa se vyskytuje větší část kůrovcového dříví v porostech přiléhajících k NP (Lesnická práce, 9/2011). V samotných bezzásahových zónách NP Šumava dochází ke kulminaci (rok 2011) a postupné regresi, která je způsobená především stavem atraktivní niky, respektive vyčerpáním potravního zdroje.

Ing. Martin Klewar, ČAZV, ÚHÚL, ochrana lesa

(Celý text si môžete prečítať v aktuálnom vydaní mesačníka LES & Letokruhy)

Predplatné časopisu

(Úplné znenie tohto článku si prečítate na stránkach časopisu LES & Letokruhy December)

Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .

Hlavné správy

Kde končí drevo zo Slovenska a kto na ňom zarába? V relácii Kontakty Rádia Slovensko odpovedali Peter Zemaník a Peter Gogola

Kde končí drevo zo Slovenska a kto na ňom zarába? V relácii…

Aktuálne

Rádio Slovensko sa v publicistickej relácii Kontakty sa zameriava na témy, súvisiace s každodenným životom. Témy sa dotýkajú najmä oblastí...

Prečítajte si viac
Štátni lesníci obnovili najsevernejšie položený lesnícky náučný chodník na Slovensku: Nachádza sa v masíve Pilsko na Orave s dĺžkou 4,7 kilometra

Štátni lesníci obnovili najsevernejšie položený lesnícky náučný chodník na Slovensku: Nachádza sa…

O čom sa píše

LESY SR informujú na sociálnej sieti o obnove najsevernejšie položeného lesníckeho náučného chodníka na Slovensku. Nachádza sa na Orave v územnej...

Prečítajte si viac
Technická univerzita vo Zvolene sa stala členom Slovenskej lesníckej komory: Spolupráca s lesníckou praxou a partnermi v lesníctve

Technická univerzita vo Zvolene sa stala členom Slovenskej lesníckej komory: Spolupráca s…

O čom sa píše

Predstavenstvo Slovenskej lesníckej komory na svojom rokovaní 24. septembra 2024 v zmysle stanov tejto lesníckej stavovskej organizácie na základe písomnej...

Prečítajte si viac
LES & Letokruhy OKTÓBER 2024

LES & Letokruhy OKTÓBER 2024

Aktuálne

Vychádza časopis LES & LETOKRUHY OKTÓBER 2024, kliknite na odkaz a dozviete sa viac o jeho obsahu.

Prečítajte si viac

Naši partneri

Silvarium.cz DYAS.EU PEFC Slovakia Drevo burza

Fytofarm Merimex Pro Populo Poprad Slovenská lesnícka komora