Prihlásiť

Zkušenosti z kůrovcové kalamity v NP Šumava

Průběh kalamity 1991-2011

Kůrovcová kalamita měla v NP Šumava dva hlavní vrcholy (1998 a 2010). Během první gradace došlo k invazi kůrovce ze sousedního Bavorska, kde pokusy z bezzásahovostí začaly záhy po větrné kalamitě roku 1984. Gradační ohniska v Bavorsku dosahovala velikosti jednotek hektarů, když se šíření přehouplo do Česka (rok 1991). Na Šumavských pláních rychlost gradace dále stoupá na několik desítek hektarů ročního přírůstku, načež se rozšiřuje zpět do Bavorska v jiné části státní hranice okolo vrcholu Luzný (1994). Souběžně po obou stranách hranice kalamita kulminuje okolo roku 1998. Celková výměra porostů podlehnuvších kůrovci činí v této době na straně Česka 1.463 ha (Bavorsko 875 ha). Asanační holiny v důsledku povinného zásahu v navazujících porostech zahrnují dalších 977 ha (Česko). V důsledku vyčerpání atraktivní niky v lokalitě bezzásahových zón gradace odeznívá a populace kůrovců se vrací k latentnímu stavu (s výjimkou jiné části NP- lokality Trojmezná, kde naopak dochází ke gradaci významně podpořené blokádou fytosanitárních opatření ze strany Hnutí Duha – rok 1998). V období od roku 1999 do 19. 1. 2007 dochází s výjimkou lokality Trojmezná k regresi populace, nevyskytují se významnější větrné polomy a jsou prováděna fytosanitární opatření. Po orkánu Kyrill dochází k rozhodnutí ministra životního prostředí o neprovedení asanace na části polomových ploch a zavedení tzv. barevného managementu, který do režimu bezzásahovosti přidává nové výměry lesa, dosud aktivně obhospodařované (část II. zón). Z celkového rozsahu větrných škod po orkánu Kyrill v NP Šumava (2.750 ha) bylo ponecháno bez jakékoliv asanace na 115.280 vývratů na 480 ha smrkového lesa. K provedení tohoto ministerského rozhodnutí významně přispívá podpůrný dopis 15 akademiků pod vedením prof. Ing. M. Svobody PhD. (ČZU Praha), kteří tvrdí (duben 2007), že pro zdraví horských lesů je prospěšnější vyloučení jakékoliv asanace větrných škod. Rozvoj kůrovcové kalamity v následujících letech je enormní. V zásahových zónách se likvidují škody orkánu Kyrill (a vichřice Emmy – 1. 3. 2008) a gradující populace kůrovce, kterou podporuje a dále stimuluje vývoj v sousedních bezzásahových zónách. Ve všech územích, kde je vyloučena asanace polomového dříví, dochází k rozpadu lesa a úplnému využití atraktivní niky. Vrcholu dosahuje kalamita v roce 2010 a 2011, kdy v jednom roce usychá vinou kůrovce v rámci bezzásahových území v NP Šumava 261.220 stromů (rok 2010) a 340.700 stromů (2011) a v rámci zásahových území je vytěženo kůrovcové dříví o objemu 347.000 m3 (rok 2010) a 242.000 m3 (rok 2011). Hmotnatost napadených stromů osciluje mezi 0,33 – 6,5 m3 se střední hodnotou 0,99 m3. Meziroční přírůstek kůrovcových souší vytváří místy souvislé plochy o velikosti přesahující sto hektarů (Trojmezná, Poledník). Správa NP při plánovaní počtu kontrolních a obranných zařízení proti kůrovci zjišťuje, že by k položení odpovídajícího počtu lapáků musela doporučit k těžbě celý 5 letý etát úmyslné těžby, nebo věnovat rozhodující část rozpočtu jenom na nákup odchytových zařízení. Situace je vyřešena bizarním způsobem tak, že rozsah kalamity v bezzásahových zónách není do tzv. kalamitního základu vůbec započítán, byť je jeho hlavním zdrojem. Rozsah kalamity je obrovský a ve velkém se přelévá i do sousedních porostů. Bylo zjištěno (ÚHÚL, 2011, 2012), že u všech sousedících vlastníků lesa se vyskytuje větší část kůrovcového dříví v porostech přiléhajících k NP (Lesnická práce, 9/2011). V samotných bezzásahových zónách NP Šumava dochází ke kulminaci (rok 2011) a postupné regresi, která je způsobená především stavem atraktivní niky, respektive vyčerpáním potravního zdroje.

Ing. Martin Klewar, ČAZV, ÚHÚL, ochrana lesa

(Celý text si môžete prečítať v aktuálnom vydaní mesačníka LES & Letokruhy)

Predplatné časopisu

(Úplné znenie tohto článku si prečítate na stránkach časopisu LES & Letokruhy December)

Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .

Hlavné správy

Prieskum verejnej mienky: S umožnením odstrelu problémových medveďov súhlasí 59 percent opýtaných, nad 55 rokov tento krok podporujú až tri štvrtiny respondentov

Prieskum verejnej mienky: S umožnením odstrelu problémových medveďov súhlasí 59 percent opýtaných…

O čom sa píše

Portál SITA Náš Vidiek uvádza, že väčšia časť spoločnosti súhlasí s umožnením odstrelu problémových medveďov. Vyplýva to z prieskumu agentúry...

Prečítajte si viac
Envirorezort: Slovensku sa podarilo presadiť na európskej úrovni vlastné záujmy v ochrane medveďov aj v zákone o obnove prírody

Envirorezort: Slovensku sa podarilo presadiť na európskej úrovni vlastné záujmy v ochrane…

Aktuálne

Slovensku sa podarilo na európskej úrovni presadiť vlastné záujmy tak v oblasti ochrany medveďov, ako aj v otázke zákona o obnove prírody, tvrdí Ministerstvo...

Prečítajte si viac
Lykožrútovú kalamitu na Horehroní spracováva 105 pracovných skupín: Lesníci nasadia moderné technológie, chcú zachrániť Poľanu a Dobročský prales

Lykožrútovú kalamitu na Horehroní spracováva 105 pracovných skupín: Lesníci nasadia moderné technológie…

Aktuálne

Polícia už začala trestné stíhanie pre neriešenie lykožrútovej kalamity na Horehroní. Dnes o tom informoval v Banskej Bystrici minister pôdohospodárstva...

Prečítajte si viac
Premnožená zver poškodí v Česku až tretinu mladých porastov, za desať rokov spôsobila škody minimálne za 25 miliárd českých korún: Poľovníci odmietajú novelu zákona o poľovníctve

Premnožená zver poškodí v Česku až tretinu mladých porastov, za desať rokov…

O čom sa píše

Myslivecká jednota zásadne odmieta novelu zákona o poľovníctve, ktorú v stredu schválila vláda. ČTK to povedal predseda Českomoravské myslivecké jednoty...

Prečítajte si viac

Naši partneri

Silvarium.cz DYAS.EU PEFC Slovakia Drevo burza

Fytofarm Merimex Pro Populo Poprad Slovenská lesnícka komora