V Česku nesúhlas s bezzásahovým režimom, na Slovensku má podporu

Bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce

Vejné slyšení v Poslanecké sněmovně 19. února 2019 projednalo kromě petice  SVOL „Za zdravé a prosperující lesy i pro příští generace“ také petici Hnutí život „Za zákon pro zelené lesy Šumavy“. Usnesení petičního výboru k této petici je pro všechny vlastníky lesů rovněž klíčové, zdaleka se totiž v konečném důsledku nevztahuje výhradně k Šumavě.

Petici „Za zákon pro zelené lesy Šumavy“ podepsalo celkem 10 701 občanů a jedním z petentů je i prezident republiky Miloš Zeman. Poslanci dali petici za pravdu a uznali, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce. Usnesení petičního výboru k petici „Za zákon pro zelené lesy Šumavy“ zní:

Petiční výbor

I. konstatuje, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci,

II. doporučuje zvážit přehodnocení rozlohy klidových území s výskytem tetřeva v NP Šumava tak, aby mohlo být účinněji zasahováno proti kůrovci, a zvážit odklad na vyhlašování nových bezzásahových území a ZCHÚ včetně evropsky významných území v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20 % do doby, kdy se zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a kůrovcovým přemnožením v celé České republice,

III. pověřuje předsedkyni výboru, aby informovala o průběhu veřejného slyšení a jeho závěrem ministra životního prostředí. „Během veřejného slyšení yystoupilo více řečníků s argumenty proti Ministerstvu životního prostředí, které právě připravuje vyhlášku mající zvýšit rozlohu území, kde se nezasahuje proti kůrovci. Petice odmítá rozšiřování bezzásahového režimu na 54 % území, jak je v současném návrhu. Záměr MŽP vyhlásit "zónu přírodní" v rozsahu 27 % území NP Šumava jako bezzásahovou petenti nezpochybňují,“ uvedl pro českobudějovický deník za petenty Petr Martan.

Petenti jsou proti vyhlášení další bezzásahové "zóny přírodě blízké" v rozsahu 27 % území NP Šumava. Důvodem je znění zákona č. 123/2017 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dle něhož v zóně přírodě blízké nelze provádět účinná a efektivní opatření k obraně před rozšiřováním škůdců (kůrovců) způsobujících velkoplošné usychání lesů v parku i v okolním území. V bezzásahové zóně se nemohou kácet napadené stromy. Ochrana před kůrovci se provádí hlavně feromonovými lapači. Lapače ale nejsou způsobem k zastavení kůrovcového přemnožení - v tomto směru se změnila vyhláška Ministerstva zemědělství o ochraně lesů a je to obsaženo i v navržené novele lesního zákona.

Stanovisko SVOL k této petici je jednoznačné. „Podporujeme návrh přijetí moratoria, tj. odkladu a zmrazení v celé ČR – na vyhlašování nových bezzásahových území a zvláště chráněných území včetně Evropsky významných území v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20 %, než bude kůrovcová kalamita zastavena,“ uvádí předseda SVOL Ing. František Kučera.

Důvody pro moratorium:

•       Zásah do vlastnických práv a snižování tržní hodnoty

Vyhlášením určitého stupně ochrany dochází nejen k zásahu do vlastnických práv, ale rovněž se snižuje tržní hodnota pozemků o 20-40 %, a to zejména z důvodu snížení libovolné manipulace s nimi. Evidence, kolik pozemků je ponecháno v bezzásahovém režimu, neexistuje, ale podle typu jednotlivých druhů zvláště chráněných území, lze dovodit, že v současné době je v ČR cca 2,45 % z porostní plochy lesů ponecháno v bezzásahovém režimu – to je cca 73 000 ha lesa.

•       Apokalypsa v lesích

V současné době čelíme největší kůrovcové kalamitě v lesích v naší historii. Optimistické odhady hovoří o 30 mil. m3 kůrovcového dříví
v letošním roce. Stát musí tuto situaci řešit, ale kůrovec nezná hranice a je mu lhostejné, zda jeho potravou budou lesy hospodářské, nebo lesy tzv. bezzásahové ve zvláště chráněných územích. Šíření kůrovců nelze úplně zabránit, jeho populaci lze jen účinnými opatřeními tlumit. Hlavní je preventivně jej nenechat přemnožit. Podle zákona o lesích tvoří les nenahraditelnou složku životního prostředí a kůrovec je škodlivým činitelem, tedy nepřítelem stromů. V lesích zvláště chráněných území ale zákon o ochraně přírody dává orgánu ochrany přírody možnost v těchto lesích jakékoliv zásahy zakázat a kůrovce tak de facto i de iure chránit. Přitom podle stejného zákona jsou lesy významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním a ničením.  

Pro ilustraci. Na jednom stromě napadeném kůrovci se při plném obsazení během jedné generace vyvine 100 až 200 tisíc jedinců.
V klimatických podmínkách podobných roku 2018 dochází k vývinu 3 generací kůrovců.  Kůrovec hledá po výletu vhodné zeslabené stromy v nejbližším okolí pro založení nové generace. Při přemnožení i ve vzdálenosti stovek metrů.  Existují však i výzkumy, které ukazují šíření v řádu desítek kilometrů. Mezi odborníky je to považováno za kontroverzní téma. Výzkumem ale bylo doloženo takové šíření pomocí kombinace aktivního letu a unášením vzdušnými proudy. Jak dlouho tedy bude trvat, než přijdeme o všechny smrkové porosty?

•       Problém je nás všech

Velkoplošný rozpad smrkových porostů není problémem jen vlastníků lesů, lesníků, ev. dřevozpracovatelů. Je to problém všech občanů, neboť tím dojde ke ztrátě hlavních funkcí lesa, k erozi půdy a narušení vodního režimu. Bezzásahový režim nelze považovat za ochranu přírody a krajiny a tudíž za veřejný zájem, když jeho důsledky mohou vést k ohrožení či oslabení ekologicko-stabilizační funkce lesů.

Podle SVOL je třeba přehodnotit priority, které společnost má. Je třeba opustit, alespoň dočasně, koncept bezzásahového režimu v lesích a vrátit se ke konceptu zachování a ochraně přirozených funkcí lesa a diferencovat přístup dle stanoviště. Na prvním místě v zájmu společnosti by mělo být udržení vody v krajině. Škody způsobené ztrátou na produkci trvale obnovitelné suroviny ponecháním bezzásahových lesů, i když to nemusí být na první pohled zřejmé, vždycky zaplatí občané státu.

Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská označila současný stav šumavským lesů za zmar a zoufalost. Ponechání bezzásahového území po orkánu Kyrill, kdy stromy následně umíraly kvůli kůrovci, považuje za vítězství ideologie nad zdravým rozumem. Do sněmovny přivezla výřez z více než 500 let starého smrku. Jak poznamenala, na Šumavě začal růst zhruba v době, kdy Johannes Guttenberg vynalezl knihtisk, a zemřel za někdejšího ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka.

Zdroj: 
http://www.svol.cz/aktuality/bezzasahovy-rezim-v-narodnich-parcich-prispiva-k-sireni-kurovce/