Prihlásiť

Historie lesnické techniky v Československu v letech 1945-1992

Ostatní lesnické činnosti

Lesnický výzkum

Tradice lesnického výzkumu sahá do roku 1938, kdy byl s celkovou velmi nízkou pracovní kapacitou zaměřen na klasické lesnické disciplíny ochrana lesa, lesní biochemie, zařízení lesů a lesnická ekonomika, pěstování lesa, lesní politika a spravověda. Po 2. světové válce vznikly další ústavy, a to dendrologie a geobotaniky, myslivosti, lesního stavebnictví, dopravnictví, meliorací, těžby a technologie dřeva. Pro koordinaci ústavů bylo v roce 1947 zřízeno Ředitelství státních lesnických výzkumných ústavů, a od roku 1951 byl lesnický výzkum v českých zemích soustředěn ve VÚ lesního hospodářství ve Strnadech a VÚ lesa a myslivosti ve Zbraslavi-Strnadech, který existuje dodnes.

Na Slovensku lze považovat za počátek lesnického výzkumu den 31.12.1897, kdy Ignác Daranyi, ministr pôdohospodárstva Uherska vydal výnos „o vytvorení uhorských kráľovských výskumných staníc“ a 1.1.1898 byla založena Ústredná lesnícka výskumná stanica v Banskej Štiavnici. Roku 1918 vznikl v Banskej Štiavnici Ústav pre pestovanie lesov a lesnícku biológiu a roku 1924 Výskumný ústav pre lesnícku ťažbu a lesnícke technologie, roku 1947 bylo do Banskej Štiavnice umístěno Riaditeľstvo výskumných ústavov lesníckych, v roce 1950 vznikl Výskumný ústav mechanizácie v lesnom hospodárstve v Oravskom Podzámku a Výskumná stanica v Gabčíkove, roku 1951 byly založeny Výskumné stanice v Bratislave, Košiciach a v Liptovskom Hrádku, roku 1952 bylo Riaditeľstvo výskumných ústavov lesníckych v Banskej Štiavnici změněno na Výskumný ústav lesného hospodárstva (VÚLH), roku 1964 se sídlo VÚLH přestěhovalo do Zvolena a v roce 1991 se VÚLH přeměnil na Lesnícky výskumný ústav (LVÚ) Zvolen.

Rozvoji technologií a techniky pracovních procesů byla v poválečném období věnována menší pozornost než si situace s nedostatkem pracovních sil a úbytkem koní vyžadovala. Proto v roce 1951, v návaznosti na odluku pěstování lesa a těžby dřeva, vzniklo několik pracovišť zaměřených na rozvoj mechanizace pěstebních a těžebních prací, mezi nimiž byla pracoviště Praha-Holešovice a Křtiny u Brna, která se stala Výzkumnými stanicemi nově vzniklého VÚ mechanizácie lesného priemyslu v Oravskom Podzámku na Slovensku. VS Praha-Holešovice byla zaměřena na ergonomii práce s ručním nářadím, ekonomiku výrobních technologií v lesním hospodářství, vývoj řezací části k motorové pile, využití tenkého dříví, dílčí úkoly v počátcích mechanizace odvětvování stromů a na vývoj lesních lanovek. Plnila také funkci detašovaného konstrukčního oddělení ústředí ústavu. V roce 1957 byla začleněna a následně přemístěna do VÚLH Strnady, kde od roku 1959 v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti VÚLHM splynula s útvarem lesní ekonomiky a technický program byl utlumen. VS Křtiny, zpočátku sídlící v Adamově, později v Josefově, byla v roce 1957 začleněna do VÚLH Strnady (později VÚLHM) si vydobyla postavení iniciátora a úspěšného řešitele úkolů v soustřeďování dříví traktory a lanovkami, mechanizaci prací ve školkách a při zalesňování, strojním odvětvování, technologiích a organizaci mýtních i předmýtních těžeb, těžby a využití tenkého dříví, výstavby a údržby lesních cest. VS Křtiny stála u zrodu většiny strojů a zařízení pro lesní hospodářství, které řešily aktuální potřeby a držely krok s rozvojem v zahraničí. Historický přínos tohoto pracoviště s mezinárodní odezvou lze spatřovat především v ekologicky přijatelném využití traktorů a lanovek pro soustřeďování dříví v neexploatačních, maloplošných, podrostních způsobech hospodaření a ve strojním odvětvování. Problematika rozčleňování porostů pro efektivní a ekologicky šetrné využití traktorů byla v roce 1963 tématem mezinárodního odborného kurzu pořádaného VS Křtiny z pověření FAO/ECE/ILO. Mnohé z dřívějších prací VS Křtiny jsou stále zdrojem inspirace v současném úsilí o přírodě blízké hospodaření v lesích. Při transformaci lesního hospodářství byla v roce 1991 VS Křtiny likvidována jako jediné pracoviště lesnického výzkumu, a v redukovaném stavu byla zachována jen díky Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně jako organizační jednotka Školního lesního podniku Křtiny zaměřená na výrobu strojů pro lesní hospodářství.

Přirozenou základnou lesnického výzkumu byly lesnické školy. Počátky vysokoškolského lesnického vzdělávání na Slovensku jsou spojeny se vznikem Baníckej akadémie v Banskej Štiavnici roku 1762, kde od roku 1770 začala výuka lesnických disciplín a vytvořením Lesníckeho ústavu v roce 1807 vzniklo první lesnické vysokoškolské studium na Slovensku, v důsledku čehož se změnil od roku 1846 její název na Banícka a lesnícka akadémia, a roku 1904 na Vysoká škola banícka a lesnícka, která byla jedinou vysokou školou toho druhu v Rakousko-Uhersku. Ta sice zanikla roku 1919, ale vysokoškolské lesnické studium pokračovalo od roku 1939 na Slovenskej vysokej škole technickej v Bratislave a od roku 1946 na Vysokej škole poľnohospodárskeho a lesníckeho inžinierstva v Košiciach, kde vzniklo roku 1949 i samostatné dřevařské inženýrské studium. Vládním nařízením č. 30/1952 Sb. byla škola zrušena a z jedné z jejich fakult vznikla Vysoká škola lesnícka a drevárska (VŠLD) ve Zvolenu s lesnickou a dřevařskou fakultu. Zákonem NR SR č. 26/1992 Sb. ze dne 17.12.1991 byl její název změněn na Technická univerzita ve Zvolenu.

Úkoly technického a technologického rozvoje byly řešeny rovněž na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně (nyní Mendelova univerzita). Na vysoké úrovni a s mezinárodním ohlasem zde byly řešeny otázky ergonomie práce v lese, zejména práce s motorovou pilou. Svoji úlohu sehrály výzkumné práce týkající se centrálních manipulačních skladů, strojové těžby, využití ekologických olejů atd. Počátkem 60. let byl pod vedením Prof. Petříčka zkonstruován prořezávkový stroj (nazývaný Petříčkův stromožrout), který na zcela novém principu řešil mechanizaci prořezávek. Jednalo se o frézu nesenou dutým výložníkem hydraulické ruky, která byla se shora nasazena na vrcholek vyznačeného stromku, ten postupně odfrézovala až k zemi a přitom byla vyrobená štěpka foukána do zásobníku na zádi traktoru. Tehdy se tento princip v praxi neujal a stroj byl považován za „profesorskou hračku“. Na zahraničních konferencích ale jeho presentace vzbudila pozornost a jistě není náhodou, že soudobé štěpkovače na výložnících DAH Excavator Mulchers (Denis Cimaf Inc., Quebec, Kanada) jsou na stejném principu. Jiný případ ze stejného soudku byl funkční model vznášedla, který vznikl pod vedením Ing. Davida (o němž se mimo jiné traduje, že na LZ Polička zavedl vynášení rovnačky velbloudem) v dílnách na Božetěchově ulici ze dvou motorů Jawa 350, chladících ventilátorů z Tatry 111 a dřevěné letecké vrtule. Případ vznášedla ale svůj happy end měl, neboť Ing. David jej později v Kanadě dopracoval do komerční verze.

Technickým rozvojem se zabýval i Lesnický výzkumný ústav v Kostelci n. Černými lesy (LVÚ), kde bylo např. zkoušeno odkorňování elektrickým proudem. Významnou úlohu v období 1960-90 hrál též VÚ lesného hospodárstva Zvolen, který na základě rozdělení výzkumných aktivit mezi ČR a SR řešil zejména rozvoj manipulačně expedičních skladů a automobilové dopravy dříví, a to ve své výzkumné stanici v Oravskom Podzámku.

Strojírenská výroba v lesním hospodářství

Poválečná trofejní technika byla poruchová a vyžadovala časté opravy. Po roce 1948 převzaly státní lesy gesci za dodávky dříví, což vyvolalo potřebu vlastní kapacity pro soustřeďování a odvoz dříví. Vzhledem k tomu, že centrálně řízené strojírenství mělo direktivně stanovené jiné úkoly při obnově hospodářství, nebylo možné zajistit údržby a malosériovou a kusovou výrobu strojů jinak, než ve vlastní režii. Rozdělení organizací státních lesů v 50. letech na složku pěstební a těžební, později hodnocené jako nevhodné, ale přineslo účelné prvky specializace a centralizace, protože právě v té době vznikly větší opravny a údržbárny. Po opětovném sloučení obou složek k 1. 1. 1956 byly z největších údržbáren vytvořeny samostatné strojírenské závody. Do roku 1960 se vyrábělo většinou bez dokumentace, metodou co kus to originál, a technická úroveň odpovídala možnostem výrobců. Význam tohoto období spočíval v prokázání, že práce v lese lze mechanizovat, v mobilizaci zlepšovatelů a překonání konzervatismu. Od roku 1960 nastala etapa odstranění živelnosti ve výrobě, zavedeno bylo schvalovací řízení na dokumentaci i výrobu, výroba funkčních modelů, prototypů a ověřovacích sérií. Pro všechny výrobky byly stanovovány velkoobchodní ceny schvalované ministerstvem. Vzhledem k tomu, že režijní přirážky byly limitovány 250 % z přímých mezd, představovaly velkoobchodní ceny výrazný racionalizační tlak.

Predplatné časopisu

(Úplné znenie tohto článku si prečítate na stránkach časopisu LES & Letokruhy Jún 2018)

Hlavné správy

Prieskum verejnej mienky: S umožnením odstrelu problémových medveďov súhlasí 59 percent opýtaných, nad 55 rokov tento krok podporujú až tri štvrtiny respondentov

Prieskum verejnej mienky: S umožnením odstrelu problémových medveďov súhlasí 59 percent opýtaných…

O čom sa píše

Portál SITA Náš Vidiek uvádza, že väčšia časť spoločnosti súhlasí s umožnením odstrelu problémových medveďov. Vyplýva to z prieskumu agentúry...

Prečítajte si viac
Envirorezort: Slovensku sa podarilo presadiť na európskej úrovni vlastné záujmy v ochrane medveďov aj v zákone o obnove prírody

Envirorezort: Slovensku sa podarilo presadiť na európskej úrovni vlastné záujmy v ochrane…

Aktuálne

Slovensku sa podarilo na európskej úrovni presadiť vlastné záujmy tak v oblasti ochrany medveďov, ako aj v otázke zákona o obnove prírody, tvrdí Ministerstvo...

Prečítajte si viac
Lykožrútovú kalamitu na Horehroní spracováva 105 pracovných skupín: Lesníci nasadia moderné technológie, chcú zachrániť Poľanu a Dobročský prales

Lykožrútovú kalamitu na Horehroní spracováva 105 pracovných skupín: Lesníci nasadia moderné technológie…

Aktuálne

Polícia už začala trestné stíhanie pre neriešenie lykožrútovej kalamity na Horehroní. Dnes o tom informoval v Banskej Bystrici minister pôdohospodárstva...

Prečítajte si viac
Premnožená zver poškodí v Česku až tretinu mladých porastov, za desať rokov spôsobila škody minimálne za 25 miliárd českých korún: Poľovníci odmietajú novelu zákona o poľovníctve

Premnožená zver poškodí v Česku až tretinu mladých porastov, za desať rokov…

O čom sa píše

Myslivecká jednota zásadne odmieta novelu zákona o poľovníctve, ktorú v stredu schválila vláda. ČTK to povedal predseda Českomoravské myslivecké jednoty...

Prečítajte si viac

Naši partneri

Silvarium.cz DYAS.EU PEFC Slovakia Drevo burza

Fytofarm Merimex Pro Populo Poprad Slovenská lesnícka komora