Prihlásiť

Rozhovor: Nový predseda Lesnícko-drevárskej komory v Českej republike Jan Václavík: „Celý náš rezort by měl vystupovat jednotněji“

Renomovaný odborný časopis Lesnická práce publikuje rozhovor s novým predsedom Lesnícko-drevárskej komory v Českej republike, ktorým sa stal Ing. Jan Václavík. So súhlasom redakcie a autora uverejňujeme interview, ktoré má čo povedať aj našim čitateľom, v plnom znení.

 

Doporučený Ing. Jan Václavík Foto: Lesnická práce Ing. Jan Václavík

Ing. Jan Václavík po studiu na gymnáziu ve Vsetíně absolvoval Lesnickou fakultu VŠZ Brno, kterou dokončil v roce 1989. Profesní kariéru zahájil v Severomoravských státních lesích na lesním závodě Velké Karlovice jako technik. V letech 1992–1993 pracoval jako zástupce ředitele pro ekonomiku a finance ve společnosti Foresta a.s. a následně jako jednatel a ředitel FORESTINVEST investiční společnost (s.r.o., a.s.). V období 1998–2006 byl zástupcem generálního ředitele LESS (s.r.o., a.s.).

Nyní je jeho hlavní profesní náplní činnost ve společnosti DYAS.EU, a.s., kde je místopředsedou představenstva, a ve společnosti ACLESIA, spol. s r.o., kde zastává funkci jednatele. Dále je členem statutárních orgánů společností NEWFI, spol. s r.o., PERPERUNA ECO s.r.o., Lesnická práce, s.r.o., DYAS Slovakia s.r.o., LESMEDIUM SK s.r.o. a DREVIA, s.r.o. V těchto společnostech je také vlastníkem nebo spoluvlastníkem. 26. 6. 2019 byl zvolen předsedou Lesnicko-dřevařské komory.

Proč jste se rozhodl kandidovat do čela LDK?

Žertem mě napadá oblíbený citát stávajícího generálního ředitele LČR Josefa Vojáčka: „Když můžeš, tak musíš.“ Ale vážně. Mám lesnické vzdělání i více než desetileté zkušenosti se zpracováním dřeva ve společnosti DYAS a myslím, že je pochopitelné, že se mi vždy nelíbí, kam naše obory směřují. Myšlenku Lesnicko-dřevařské komory považuji za velmi silnou, ale domnívám se, že potenciál této oborové organizace ještě nebyl naplno využit. Živí mě společnosti lesnické, dřevozpracující a maličko i mediální. Žádná z nich není natolik velká, aby se někdo z členů mohl cítit ohrožen a tento můj přesah současně (doufám) způsobí, že budu uvěřitelnější v mém záměru pomáhat řešit společné problémy, aniž by to bylo na úkor malých či velkých lesnických nebo dřevařských institucí. 

V čem dnes vidíte hlavní sílu a roli LDK?

Komora v současné době sdružuje celkem 14 členu, reprezentujících nejvýznamnější podnikatelské subjekty lesnicko-dřevařského sektoru, správce lesů ve vlastnictví státu, instituce z akademické i výzkumné sféry, oborového školství a společnosti zaměřené na celoživotní odborné vzdělávání a oborovou osvětu. Je to dostatečně nezávislé místo, abychom zde mohli probírat naše problémy i návrhy na jejich řešení bez obav z nějaké odvety, ale s reálnou možností dohodnutá zlepšení a návrhy reálně dříve či později prosadit.

S jakými hlavními cíli, vizemi se ujímáte vedení LDK? Připravujete nějaké změny ve fungování a směřování komory?

Jsem v pozici předsedy pětičlenného předsednictva. Tím neříkám, že se bojím zodpovědnosti nebo že nemám na věci vlastní názor. Tak jako je komora sdružením členů, kteří mají některé zájmy společné a jiné zájmy protichůdné a na společných zájmech se musíme nejprve shodnout, je rovněž předsednictvo kolektivní orgán a po jeho volbě jsme ještě neřešili a nediskutovali případnou revizi dosavadní činnosti a politiku komory. Já bych chtěl za sebe komoru posílit tím, že do ní získáme další členy, a rovněž tím, že budeme více komunikovat s našimi členy o jejich zájmech, starostech i radostech a následně budeme na starosti hledat lék a o radosti se pokusíme podělit.

Jak hodnotíte dosavadní činnost Lesnicko-dřevařské komory a případné úspěchy či neúspěchy?

Dobře je už jen to, že komora vznikla. Dnes zastřešuje téměř všechny významné subjekty v lesním hospodářství, ve zpracovatelském průmyslu a určitě bychom se rádi pokusili oslovit ty, kteří v komoře ještě nejsou, s nějakou formou spolupráce. Jsem přesvědčen o tom, že komora by měla být místem, kde se všichni účastníci rezortu dokážou potkat a domluvit se na věcech, které jsou jejich společným zájmem.

Všichni mí předchůdci se zasloužili o to, že se komora posunula kupředu. Já bych chtěl být v řadě předsedů, kteří komoru zase kousek popostrčí. Dívám se na to s jakýmsi větším nadhledem a s mnohem větší perspektivou do budoucna. Musíme vytvořit komunikační nástroje – místa, kde se umíme potkat a říct si, co je nám společné, co budeme a nebudeme prosazovat a čemu bychom měli zabránit, to vše tak, abychom pak vystupovali jednotně směrem k okolí, veřejnosti, ke státní správě. To se v minulosti ne vždy dařilo.

Budete oslovovat nové individuální členy, nebo budete směřovat spíše k profesním svazům?

V tento okamžik by to měly být spíše profesní svazy a spolky. Pokud ale někdo například není spokojen se svým stávajícím spolkem a chce se účastnit veřejného života, neměli bychom mu bránit, aby vstoupil do LDK individuálně. Ostatně stanovy LDK umožňují členství jednotlivých organizací i oborových spolků či sdružení. Například společnosti Lesnická práce nebo DYAS podpořily vznik komory na počátku její existence individuálním členstvím, ale do budoucna to myslím není systémové.

Domníváte se, že je reálné spojit zájmy prakticky celého lesnicko-dřevařského sektoru? Pokud ano, kde vidíte oblasti a témata, které by poměrně heterogenní sektor mohly spojovat?

Jak už jsem říkal, máme zájmy, na kterých se neshodneme, ale máme celou řadu témat a představ, kde společný postup bude potřebný všem, a to je příležitost pro Lesnicko-dřevařskou komoru. Komora by se neměla zabývat věcmi, kde budou jeden nebo část členů prosazením nějakého názoru poškozeni. Musí řešit a prosazovat taková témata, ať již operativně, či dlouhodobě, ze kterých budeme mít všichni společný prospěch. Jedná se, dle mého názoru, převážně o dlouhodobější strategie, popřípadě strategie rozpracované do krátkodobější taktiky, aby celý lesnicko-dřevařský komplex dobře a udržitelně fungoval.

Kde vidíte, na základě historické zkušenosti komory, největší příležitost k ovlivnění dění a vývoje – je to především spolupráce s Ministerstvem zemědělství, nebo máte v plánu komunikaci s dalšími institucemi, případně osobnostmi?

Ministerstvo zemědělství je naším hlavním partnerem a určitě chce jednat s někým, kdo vystupuje jednotným způsobem, konstruktivně, přichází s návrhy, jak řešit situace. Stejně tak vidím roli komory v komunikaci problémů, které nás trápí, směrem k veřejnosti. Do jisté míry, a takto asi nebyla nikdy vnímána, by komora mohla přenášet požadavky, představy veřejnosti na jednotlivé členy i směrem ke státu. Ale myslím, že všichni cítíme, že je to nové a nebude to tudíž určitě snadné.

Napadá vás nějaký příklad?

Komora může být například zadavatelem výzkumů názorů veřejnosti. Když se v rámci nějakého výzkumu zkoušeli lidí ptát, jestli se jim líbí les v pojetí tzv. divočiny bez lidského zásahu, nebo les obhospodařovaný, většina odpověděla, že by chtěli divočinu. Když jim pak ale ukázali obrázek lesa řádně obhospodařovaného, který je krásný, do kterého chodí na houby a za rekreací, a pak les „nadivoko“, kde se jim hřiby budou sbírat špatně, většina chtěla les, ve kterém se hospodaří. Ve společnosti působí různá hnutí, která se tváří, že zastupují většinový názor, a svým hlasitým pokřikem se jej snaží prosadit na úkor skutečné většiny a zejména na úkor vlastnických práv. Proč by komora neměla hrát i tuto roli? S vědomím toho, že dnes máme jiné, větší starosti, jsem však přesvědčen o tom, že na dlouhodobou a aktivní komunikaci nesmíme rozhodně rezignovat. 

Jakým způsobem je Lesnicko-dřevařská komora financována a počítáte s navýšením rozpočtu, abyste mohli provádět například výzkumy nebo jinak rozvíjet činnost?

Lesnicko-dřevařská komora je dnes financována velmi nedostatečně, což ale platí téměř vždy a všude. Základ financování je v členských příspěvcích. Někteří členové mají možnost přikoupit si hlasy a tím pomáhají funkčnosti komory. Komora je také financována z projektů, ve kterých je zapojena, např. v součinnosti s Agrární komorou působí v roli garanta při vyřizování pracovních povolení pro zahraniční dělníky, zejména z Ukrajiny. Připravujeme projekt, kterému pracovně říkáme „Evropská unie“ – do budoucna plánujeme naši aktivní účast na jednáních ve vybraných organizacích působících v Bruselu, chceme se zapojit do oficiálního lobbingu a přípravy dokumentů, které mohou z unijní perspektivy ovlivňovat lesnicko-dřevařský sektor. Je zřejmé, že i v rámci přípravy dalšího programového období Společné zemědělské politiky se tématu lesnictví a zpracování dřeva věnuje větší pozornost a možnost finančních podpor. Tyto zájmy chceme systematicky sledovat a aktivně ovlivňovat. 

Kolik času jste vzhledem k mnoha vašim aktivitám schopen věnovat řízení komory?

Nějaký čas komoře věnovat musím. Členové předsednictva i dozorčí rady ale slíbili, že mi pomohou, takže předpokládám, že si rozdělíme úlohy a každý se budeme věnovat nějaké části.  

Jakou roli by v LDK měly hrát lesnické školy? Může komora nějak přispět k zahlazování prohlubujících se příkopů mezi lesnickým provozem a akademickou sférou?

Od členství středních a vysokých škol v LDK si hodně slibujeme. Přemýšlím o tom, že bychom pro školství, vědu a výzkum zavedli samostatnou sekci, aby nám školy mohly lépe říkat, v čem potřebují pomoct a současně s čím mohou pomoci nám. My to budeme poté schopni přenášet na naše členy, případně na celou veřejnost.

Musíme se o spojení provozu a zejména vysokých škol rozhodně pokusit, protože školy vychovávají nové odborníky, nové lesníky, kteří budou řešit problémy, které v lese vzniknou v budoucnosti.

Pamatuji si dobu, kdy u zavádění nové technologie do praxe byli vždy vysokoškolští pedagogové. Dnes se to děje skutečně sporadicky. Stejně tak zase obráceně probíhá výzkum a vývoj na fakultách s jakýmsi výsledkem a my často ani nemáme informaci o tom, k čemu došli či kam to směřuje. Právě ke zprostředkování toku informací může komora významným způsobem přispět. S tímto cílem se komora zapojila i do činnosti České technologické platformy pro zemědělství.

Jak hodnotíte současné dopady sucha a kůrovcové kalamity na naše lesy?

Obávám se, že největší problém není již přímo v ohrožení ekonomické existence vlastníků lesů, ale v ohrožení dalších funkcí lesa. Kůrovcová kalamita jako důsledek změn klimatu a změny hospodaření na polích nás může připravit o vodu. Česká republika a naše lesy jsou prameništěm celé řady řek. Když nebudeme mít funkční lesy, nebudeme mít ani vodu a voda je základ života.

Kromě toho, že jste v představenstvu a spoluvlastníte DYAS.EU, jste také aktivní ve společnostech Aclesia a Perperuna ECO, zabývajících se těžbou, dopravou a obchodem s dřívím. Jaké je vaše hodnocení současného stavu na trhu s dřívím a jaká je vaše prognóza vývoje?

Když jsem zvažoval kandidaturu do čela LDK, byly mé zkušenosti z různých částí našeho oboru jedním z důvodů, proč jsem si myslel, že to má smysl.  Mám částečně zkušenosti se zpracováním dříví, lesním hospodářstvím, dnes už mám i slušnou manažerskou zkušenost. Zkušenost mám i s rolí mediátora, zprostředkovatele toku informací k lesníkům, dřevařům, ale i k široké veřejnosti. A jak jsem již říkal, žádná z forem mého podnikání není tak velká, aby se někdo z branže cítil ohrožen mým střetem zájmů. 

Když se vrátím k vaší otázce – v nejbližších letech nás asi žádné dobré zprávy nečekají, a to ani v oblasti zpracování dřeva. I my jako zpracovatelé bukové kulatiny jsme měli v posledních letech na podzim nedostatek dříví, protože kapacity byly soustředěny na těžbu smrku. Navíc se kromě našich oborových problémů obávám i globálních komplikací, hlavně v podobě zpomalující se ekonomiky, minimálně v Evropě.

Působíte také na Slovensku. V čem vidíte hlavní rozdíly v přístupu ke kalamitě mezi Českem a Slovenskem? 

U nás jsou lidé často přesvědčeni, že na Slovensku věci řeší mnohem lépe než v Čechách, a na Slovensku jsou zase přesvědčeni, jak my máme všechno jednoduché, že jsme se se vším správně vypořádali.  Situace v Čechách je horší v tom, že máme víc jehličnatých lesů, často v nižších nadmořských výškách. Slováci to mají jednodušší v tom, že mají více než polovinu listnatých dřevin a vysoké hory.  Oni se na to dost spolehli a na rozdíl od České republiky, kde jsou na kalamitu alespoň nějaká řešení, postupy a kapacity, jsou v tomto směru Slováci ještě poměrně pozadu a nepříjemná překvapení je teprve čekají.

V loňském roce bylo u nás vytěženo celkem 26 mil. m3 dříví, z toho zhruba 23 mil. m3 bylo kalamitní dříví. Domníváte se, že se letos podaří tyto objemy ještě navýšit? Kde vidíte hranice odbytu, resp. zpracování dříví?

Nové nebo vznikající kapacity v oblasti těžby a zpracování dříví v našem blízkém okolí nevidím. Na tyto situace většinou dobře reagují malí a střední zpracovatelé, ale těch u nás tolik není. Velké firmy, které jsou navázány svým prodejem, velmi často exportem, na světové trhy, mají možnosti omezené. Dříví se prostě v nejbližší době bude asi prodávat špatně, protože nebude kam. 

Měl by ve stabilizaci trhu sehrát nějakou roli stát? Pokud ano, v čem konkrétně?

Můj osobní názor je, že by stát mohl pomoci financováním uskladnění vlákninového dříví do doby, než se objeví kapacity na jeho energetické využití. Jsou plánovány, ale již i dokončovány kapacity, které počítají s tím, že budou vyrábět energii ze dřeva. Státu by se, dle mého názoru, vyplatilo dříví koupit s tím, že následně půjde prodat, možná za podobné, ne-li lepší peníze, protože cena energie půjde zřejmě nahoru.

Příležitostí v odbytu dříví je Čína. Poptávka v Číně patrně vzroste i v důsledku rozsáhlých požárů na Sibiři, kde je Čína hlavním odběratelem často i nelegálně vytěženého dříví. Může LDK s odbytem dříví do vzdálenějších destinací nějak pomoci? Vidíte nějaké další varianty odbytu, využití kalamitního dříví?

Čína určitě potřebuje víc dřeva, než které jsme schopni v České republice vyprodukovat, ale to omezení je dáno logistikou. Je to velká vzdálenost a přepravní kapacity jsou historicky používány na jiné zboží. Možnosti odbytu do Číny odhaduji až na jednotky milionů kubíků, ale tento prostor se v rámci světového obchodu může kdykoli významně zmenšit. Na politickou nebo lobbistickou pomoc v této oblasti nemá dnes LDK nástroje. 

Považujete dosavadní kroky vlády a Ministerstva zemědělství dnes již spíše ke zpomalení kůrovcové kalamity za adekvátní?

Myslím, že se zaspal zejména začátek boje s kalamitou, a i v tento okamžik se domnívám, že má ministerstvo i vláda k dispozici více nástrojů, než které aktivně používají, takže odpověď na vaši otázku je, že kroky státu stále ještě neodpovídají závažnosti situace.  

Když jste říkal „více nástrojů“, dokážete nastínit, které nástroje máte na mysli, které by mohl stát ve vztahu k vlastníkům, správcům lesů efektivně využít?

Není nutné vymýšlet nové věci, stačí se podívat do blízkého zahraničí, jako je Rakousko a Německo, kde se dotace, opatření a pomoc vlastníkům lesů již realizovaly. Asi nemá smysl dnes dotovat konkrétní kubík dřeva, spíš je třeba pomoci vlastníkům a správcům lesa v obnově lesa budoucího, k jeho ochraně, abychom nepřišli o funkce lesa do budoucna. 

Myslíte si, že se dalo současné kalamitě předejít? 

Věci se téměř vždy dají udělat lépe. Proto si myslím, že se této kalamitě nebo alespoň jejímu rozměru dalo předejít a stejně tak se dá i nepříznivý budoucí vývoj ovlivnit k lepšímu. Za minulého vedení Lesy ČR příliš dlouho váhaly s připuštěním problému a ten se najednou ukázal tak velký, že nešel standardně řešit. Není to až tak zločinné, jak to vypadá, protože když se dnes podíváme do zahraničí, do Rakouska, Německa, lesníci jsou zaskočeni prudkým nástupem kalamity podobně jako u nás. Rychlý rozvoj kalamity nás překvapil na Moravě, ale v dalších oblastech jsme v tomto směru v podstatě všichni zaváhali. Proto si myslím, že to šlo udělat lépe.

Trochu to zní, jako byste nejvýznamnější měrou přisuzoval počátek kalamity Lesům ČR…

Lesy České republiky jsou největším správcem lesů a měly a mají díky tomu na stav našich lesů velký vliv. Nejsou v tom ale samy, vinu nese celá naše lesnická komunita. Lesnický stav prostě podcenil razanci a rychlost nástupu kalamity. I dnes vidíte, že vítr hodí kůrovce doprostřed porostu a lesníci, kteří si mysleli, že u nich se to nemůže stát, protože mají lesy v pořádku, jsou najednou v šoku, jak rychle se kalamita rozvíjí.

Stále větší roli se v přístupu k lesům snaží získat různé ekologické organizace, obviňující lesníky z nadměrného zastoupení smrku, zasahování v různých oblastech zvýšené ochrany přírody atp. Jak tyto aktivity vnímáte a jak bychom na ně jako lesníci měli reagovat?

Jedním z cílů Lesnicko-dřevařské komory je informovat veřejnost o tom, co se v lesích děje nebo proč a co se děje se dřevem, které se v lesích vyprodukuje. Dnes se celá řada neodborníků a laiků bez patřičných zkušeností a znalostí snaží komentovat jakousi část lesnictví vytrženou z kontextu a navrhovat na základě svých pocitů a dojmů, nikoli faktů, svá řešení, která většinou následně povedou ke zhoršení situace. Vnímám, že jsou tady zájmové skupiny, včetně ekologických organizací, které mají své představy, práva, požadavky, ale jsou tady i jiné zájmové skupiny, které užívají les a které do toho také mají co říct. Pak jsou tady lesníci, kteří by měli být těmi odborníky, jenž rozhodnou o tom, jak nejlépe přání a představy těchto zájmových skupin převést do hospodaření v lese tak, aby byli všichni spokojeni, lesy plnily své funkce a byly krásné. A nesmíme zapomenout ani na vlastníky lesů, jejichž pozice by měly být rovněž posíleny.

Ať již kalamitu zpomalíme, či nezpomalíme, čeká nás období „pokalamitní“ obnovy a pěstování lesů. Jak si představujete optimální budoucí pěstování lesů?

Dlouhodobě říkám, že dnes nikdo ze zpracovatelů nepotřebuje tlusté dříví. Jeden z důvodů, proč se kůrovci tak dobře dařilo a daří, jsou právě přestárlé porosty, které hůře odolávají stresu, tedy i suchu a kůrovcům. Očekávám, že do budoucna bude doba obmýtí kratší, dříví bude tenčí, protože máme technologie, které dřevo umí slepit nebo využít, aniž by to musely být mohutné mnohakubíkové stromy pěstované neefektivními způsoby. Nesouhlasím s tím, že naši předci udělali chybu v tom, že sázeli smrk. Ani s tím, že smrk patří nad 1 000 metrů nad moře. Zřejmě jsou oblasti, kde už je smrk špatně, ale stále je to biologicky i technicky zajímavá dřevina a osobně si myslím, že do české krajiny patří a bude patřit i v budoucnu. Navíc výzkumy prokázaly, že produkční optimum smrku se nachází od dubové bučiny až po ty tisícimetrové výšky. Takto smrk vyvinula příroda, nikoliv člověk. Takže smrk je stále správná dřevina. A to si dovoluji říci z pohledu zpracovatele, který zpracovává téměř výhradně buk. 

Kde vidíte hlavní rizika zhoršování ekonomické kondice vlastníků lesů a jeho dopady do budoucnosti?

Lesy byly v minulosti vnímány jako dlouhodobý majetek s nízkým, ale stabilním výnosem. Je třeba si přiznat, že ceny dříví před kalamitou byly poměrně vysoké, takže rozumní vlastníci měli možnost si část peněz odložit na horší časy. V lese to je tak, že někdy je dříví málo, někdy moc, někdy ho musíte nabízet, někdy musíte prosit, aby si ho někdo koupil. Teď jsou hodně špatné časy. Po deseti letech je cena jehličnaté kulatiny nižší než listnaté. Osobně jsem v tomto směru ale optimista, ono se to zase otočí. Po špatných časech přichází ty dobré, po těch dobrých ty špatné. Když hospodaříte v časovém měřítku 80–100 let, musíte s tímto počítat.

Přežijí tento výkyv vlastníci lesů?

Mnozí přežijí, někteří se rozhodnou lesy prodat. Zejména u malých vlastníků lesa, kteří mají například jen stejnověký kousek lesa, dochází k těžké situaci, protože praděda zasadil, děda pěstoval, otec se těšil na to, jak budou vnuci sklízet, a vnuci nesklízejí – postihla je tato katastrofa, kdy cena za dříví mnohdy nezaplatí ani peníze na obnovu lesa. A tito vlastníci, navíc třeba ještě bez vztahu ke konkrétnímu místu, se možná rozhodnou, že les prodají. Les nikdy neměl vysoký výnos, ale měl ho v dlouhodobém kontextu stabilní, proto bych neočekával žádnou masivní vlnu prodeje. 

Sekundární příčinou problémů vlastníků lesů je cenová politika zpracovatelů dříví daná převisem nabídky nad poptávkou. V některých případech dochází u vlákniny k výkupu pod cenou nákladů na těžbu. Jak tuto cenovou politiku zpracovatelů jehličnatého dříví hodnotíte?

Využívají možnosti, které jim dává trh. Využívají i toho, že jsou na trhu různé subjekty s různým typem vlastnictví a odpovědností k majetku. Rozehráli hru, která jim umožňuje cenu tlačit extrémně dolů. Nic z toho nezůstane bez odezvy. Proces registrují i vzdálení zákazníci řeziva a výrobků ze dřeva a i oni tlačí na to, aby ceny řeziva klesaly. V jeden okamžik ale bude dříví nedostatek a zpracovatelé budou muset zase nabídnout vysoké ceny. 

Když vznikne převis nabídky buku na trhu, budete postupovat stejně?

Rozhodně budeme postupovat stejně, legitimně využijeme všech svých možností (smích). Pořád se ale budeme chovat slušně. Naši stávající dodavatelé vědí, že se snažíme do lesa dát vše, co nám ekonomika umožní a co nám hlavně umožní zase naši zákazníci. Naše chování je tedy řízeno dlouhodobou strategií, tak aby dodavatelé bukové kulatiny měli jistotu, že ji k nám prodají nejlépe. Dobrá, souhlasím s tím, že dnes se takto všichni zpracovatelé nechovají.

Ať neskončíme negativně – na co se v oboru těšíte?

Určitě bych si přál, aby se celý náš resort do budoucna choval a vystupoval jednotněji, to nám dnes opravdu chybí a je to jedna z věcí, o kterou se pokusím. Nejvíc se těším, až budeme dostávat dotace za emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, až se počasí otočí a bude přicházet doba ledová a my budeme muset oteplovat planetu. To by mě asi bavilo nejvíc. 

Autor: Jan Příhoda, Lesnická práce

Členové Lesnicko-dřevařské komory

Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Společenstvo státních podniků spravujících lesy ve vlastnictví státu

Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Česká zemědělská univerzita v Praze

Střední lesnická škola Hranice

VOŠ a SLŠ Bedřicha Schwarzenberga

Česká lesnická akademie Trutnov – střední škola a vyšší odborná škola

Střední lesnická škola Žlutice, příspěvková organizace

Sdružení lesních školkařů, z.s.

Česká lesnická společnost, z.s.

Dřevo Produkt SV, spol. s r.o.

Lesnická práce, s.r.o.

DYAS.EU, a.s.

Stav ke 26. 8. 2019

 

Vedení Lesnicko-dřevařské komory

Předsednictvo:

Jan Václavík – předseda

Libor Strakoš – místopředseda

Ivo Klimša 

Jan Téra

Andrea Pondělíčková

Dozorčí rada:

Vladimír Veselý – předseda

Ivan Ševčík

Ondřej Vybíral

Prečítané: 333
(0 hlasov)

Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .

Hlavné správy

Bukové pralesy: nové hranice a presnejšie pravidlá pre vlastníkov lesov

Bukové pralesy: nové hranice a presnejšie pravidlá pre vlastníkov lesov

O čom sa píše

Vláda SR schválila 14. októbra spoločný návrh rezortov životného prostredia, pôdohospodárstva a obrany, ktorým sa upravujú hranice bukových pralesov na...

Prečítajte si viac
Zákon o lesoch: historický konsenzus lesníkov a ochranárov

Zákon o lesoch: historický konsenzus lesníkov a ochranárov

Aktuálne

Národná rada SR 15. októbra opätovne schválila novelu zákona o lesoch z dielne Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR spolu...

Prečítajte si viac
Odkliatie bezzásahu?

Odkliatie bezzásahu?

O čom sa píše

Od ochrancov prírody na Slovensku počúvame zaklínadlo, že bezzásahový režim sa v iných chránených územiach Európy a sveta využíva ako manažment...

Prečítajte si viac
Lov 35 vlkov schválený v presne vymedzených územiach

Lov 35 vlkov schválený v presne vymedzených územiach

Aktuálne

Populácia vlka dravého na Slovensku je na takej úrovni, že ho možno loviť bez negatívneho dosahu na jeho populáciu. Slovensko...

Prečítajte si viac

Naši partneri

Silvarium.cz DYAS.EU PEFC Slovakia Drevo burza LKT Trstena Fytofarm Merimex Agrokomplex.sk