Lesy ČR vraj prídu o 1,5 miliardy korún

* HN: Ministr zemìdìlství žádá vládu o výjimku, abyste zakázky na tìžbu polomù mohli zadávat ve zkrácených termínech. Ale i to má trvat nejménì dva týdny. Není to pøíliš dlouhá doba?

Døív se to stihnout nedá. Dva až tøi týdny od chvíle, kdy oslovíme ve zkráceném øízení firmu, do doby, než začne pracovat v lese, nejsou dlouhá doba.

* HN: Ale v lesích už leží miliony kubíkù polámaného døeva...

Na malé zakázky začneme už od pátku uzavírat ještì rychlejší smlouvy. Ale nezapomínejte, že dosavadní spory Lesù s firmami se týkaly právì zpùsobu zadávání zakázek. Problém se táhne nìkolik let a ještì neskončil. Takže je to citlivá vìc.

* HN: Státní podnik je závislý na práci soukromých firem. Jaký rozsah kalamity jste schopni zvládnout vlastními silami?

Za normálních podmínek dìlá našich pìt závodù nejvýše desetinu prací. Ani za současné napjaté situace to nemùže být o moc víc.

* HN: Zvládnou celou kalamitu domácí firmy? Nebo budete muset povolat zahraniční pomoc, jak to udìlali tøeba Slováci pøi polomech v Tatrách?

Vìøím, že to zvládneme s českými firmami. Kapacitu na to mají.

Tìžba musí spìchat, než se probudí kùrovec

* HN: Jaké oblasti jsou postižené nejhùø?

Velmi brutální dopady vichøice jsou v oblastech Nových Hradù, Vyššího Brodu, Modravy, na Tøeboňsku a Českobudìjovicku. Dále na Nýrsku, v Kladské v západních Čechách. Na Vysočinì napøíklad v okolí Jihlavy a Telče. Tam jsou často úplné holiny.

* HN: Do kdy jste schopni polomy zvládnout?

Hlavní práce bychom mìli stihnout do června. Určitì ale zùstanou místa, kde se bude muset likvidovat døevo až do konce letošního roku. Spìchat musíme hlavnì proto, že na stromech se mùže rozšíøit kùrovec, a pak by následovala další kalamita.

* HN: Co mùže kùrovce zastavit?

Nízké teploty. Snad pøijdou koncem týdne, a zmrzlá zemì umožní lepší pøístup do lesù s technikou. A na teplotì závisí i vývoj samotného kùrovce. Začíná být aktivní, když tøi dny po sobì teploty stoupnou nad 13 stupňù. Nejvìtší nebezpečí nastane asi v dubnu a kvìtnu.

* HN: V Tatrách pøi likvidaci následkù ničivé vichøice stát pronajímal firmám celé části polomù. Navrhují to teď i tuzemské soukromé firmy. Udìláte to?

V zahraničí s tím zkušenosti skutečnì jsou, nìkde dobré, jinde tøeba horší. Náš systém zadávání zakázek na to ale není zatím nastaven. Museli bychom vypracovat nová pravidla. Do budoucna ovšem pronájmy nevylučuji.

Ceny døeva mùže snížit dovoz od sousedù

* HN: Jak zahýbá nečekaný pøísun døeva s jeho cenami? Na jednu stranu se nabídka døeva zvýší. Ale pily i papírny také už dlouho tvrdí, že mají døeva nedostatek.

Zaprvé je jisté, že v prvním pololetí ceny nepùjdou tak nahoru, jak se loni kalkulovalo. Ale není ani dùvod pro to, aby v nejbližších mìsících padaly. Odhaduji, že se udrží na úrovni konce loňského roku.

* HN: Jak ovlivní ceny v tuzemsku pøípadný dovoz døeva ze zahraničí, kde se také potýkají s následky polomù?

To určitì mùže sehrát velkou roli. V Nìmecku jsou škody v lesích nìkolikanásobnì vìtší než u nás. Zatím se tipují na šedesát milionù krychlových metrù. Nìkteré odhady jsou ještì vyšší. Odhad z Rakouska je zatím deset milionù kubíkù. Pokud by šla část døeva k nám, ceny pochopitelnì klesnou. Ale teď je brzo to pøedvídat.

* HN: Je víc stromù, které jsou zlomené, nebo tìch vyvrácených i s koøeny? Jaký vliv to má na jejich zpenìžení?

Nejkvalitnìjší a nejcennìjší døevo je do osmi až šesti metrù od zemì. Zlomené stromy jsou proto horší, hodnotnìjší jsou ty vyvrácené. Zdá se, že vyvrácených stromù je víc, ale škody teprve vyhodnocujeme. Odhadujeme, že kvùli vichøici pøijdeme o jeden a pùl miliardy.

* HN: Když chcete vìtšinu kalamity zvládnut do pùlky roku, co budou lesnické firmy dìlat ve druhé pùli? Nepøijdou o práci, a nebude zase nedostatek døeva?

Kalamitní tìžba má podle zákona pøednost. Ale bude se tìžit také ve druhé pùli roku, i když volnìji. Musíme si hlídat plán a lesy určitì nebudeme drancovat. Potøebujeme zajistit plynulé dodávky døeva i pro léta 2008 a 2009. Ale firmám, jež pro nás pracují, pøece pøibudou i další práce. Ochrana porostù pøed kùrovcem, a budeme muset začít obnovovat zničené plochy.

(Hospodáøské noviny, 23.1.2007)