Názor: Lesné porasty budúcnosti? Druhovo a priestorovo pestrý les
- Zverejnené v Aktuálne
- Pridať nový komentár
Lesy a lesníctvo stoja na historicky najvýznamnejšej križovatke. Z článku s týmto názvom od doc. Ing. Tomáša Vršku Dr., riaditeľa Školského lesného podniku Masarykův les Křtiny Mendelovej univerzity v Brne, ktorý bol publikovaný v roku 2019 v rubrike Analýzy, komentáre v časopise Fórum ochrany prírody, sme už prednedávnom publikovali pasáž s názorom tohto rešpektovaného odborníka o budúcnosti smreka. Lesníctvo však skutočne stojí na pomyselnej križovatke a kladie si aj otázku, ako ďalej vo vzťahu k štruktúre lesných porastov. "Máme-li lesy pro budoucnost co nejjednodušeji charakterizovat, aby každý porozuměl, potom paradigmatem budoucnosti je "pestrý les" – pestrý druhově i prostorově," píše v článku T. Vrška.
Ilustračné foto Jozef Marko
Podľa jeho odborného názoru „smíšené lesy s vyšším podílem listnatých dřevin a vyšším počtem druhů na jednotku plochy mohou představovat důležitý prvek stability lesů (stabilitu uvažujeme ve smyslu dopěstování dřevin do dimenzí, které jsou dobře zpeněžitelné a umožňují trvalou existenci lesního hospodářství).
Samotná dřevinná skladba však není samospasitelná, velmi důležitý je též způsob smíšení porostů – např. jednotlivé, hloučkovité, skupinovité. Způsob smíšení dřevin totiž významným způsobem ovlivňuje odolnostní potenciál lesa.
Dnes bychom také mohli prohlásit, že máme smíšené lesy – když vytvoříme mozaiku hektarových ploch smrkových, bukových a borových. Každému je ale jasné, že v tomto prostorovém měřítku nefungují v přirozené podobě kompetiční vlastnosti dřevin. Vytváření a pěstování směsí patří do portfolia toho, čemu říkáme „lesnické umění“.
Pracujeme s mnoha dřevinami, přičemž každá má odlišné kompetiční vlastnosti, musíme umět prostorově využít dřeviny s mělkým a hlubokým kořenovým systémem, dřeviny stín snášející s dřevinami více náročnými na světlo, dřeviny rychleji rostoucí s dřevinami pomaleji rostoucími apod.
Proto také nelze sestavit univerzální návod na pěstování směsí. V případě práce se stín snášejícími dřevinami v nižších horských polohách (smrk-jedle-buk) není problém pracovat s jednotlivým smíšením dřevin. V případě bučin v jejich optimu se zpravidla jedná o hloučkovitou příměs dalších listnáčů (javory) a jednotlivou příměs modřínu ve větších skupinách buku a pod.
Prostorová struktura porostů je velmi důležitým nástrojem pro pěstování lesů, ale zároveň ovlivňuje stabilitu lesních porostů. Budeme-li pracovat s větším počtem dřevin (které budou mít částečně odlišné nároky např. na světlo a rozdílnou růstovou dynamiku) a také pomocí postupů nepasečného hospodaření, budeme pracovat s heterogenní tloušťkovou i výškovou strukturou stromů, často až na úrovni jednotlivých sousedících stromů.
Taková struktura více odolává např. bořivým větrům, vytváří větší variabilitu světlených podmínek, kterou lze šikovně lesnicky využít a zároveň je do určité míry pojistkou, že při extrémních disturbancích nedojde k plošnému rozpadu porostů (hovoříme o hospodářském lese, nikoliv o bezzásahových rezervacích, kde nám to nevadí).“
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
