Vplyv stanovišťa na rast a produkciu pionierskych drevín: Najlepšie sa im darí na nutrične bohatých pôdach
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Vplyvu stanovišťa na rast a produkciu vybraných druhov pionierskych drevín sa venovali vedci z Lesníckej a drevárskej fakulty Mendelovej univerzity v Brne a Výskumnej stanice Opočno Výskumného ústavu lesného hospodárstva a poľovníctva v Českej republike. V Správach lesníckeho výskumu spracovali tému formou literárnej rešerše.
Ilustračné foto: Jozef Marko
„Konkrétně je rešerše zpracována pro: břízu bělokorou (Betula pendula), olši lepkavou (Alnus glutinosa), topol osiku (Populus tremula) a vrbu jívu (Salix caprea), tedy pro dřeviny běžně rostoucí v oblasti alochtonních smrkových porostů, kde je možné i očekávat jejich maximální uplatnění při obnově lesa po kalamitách. Součástí článku je také stručná rekapitulace ekologických (stanovištních) nároků uvedených dřevin, analýza jejich růstové dynamiky a produkčního potenciálu a dále srovnání produkce dané dřeviny na konkrétním stanovišti s druhy jinými,“ píšu v úvode článku jeho autori.
V závere konštatujú, že uvedené dreviny je možné charakterizovať radom spoločných vlastností - napr. skorá kulminácia výškového a objemového prírastu, krátkovekosť a tiež vysoké nároky na svetlo, ktoré vytvárajú predpoklady k obdobnému rastu, produkčnému potenciálu a konečne aj pestovateľským postupom. Spoločným ukazovateľom pestovania brezy, jelše a osiky k hodnotovej produkcii je napr. rubná doba, ktorá by nemala u týchto drevín prekročiť rámcovo 50 rokov.
„Jsou zde ale i rozdíly. Např. odlišná hustota dřeva, která je z uvedených dřevin nejvyšší u břízy. Nebo nižší dosažitelné výšky u vrby jívy; ta je z analyzovaných dřevin k produkčním účelům nejméně vhodná. Pro všechny druhy pak platí, že největší produkci dosahují na půdách nutričně bohatých. Také vlhkostní poměry výrazně ovlivňují produkci těchto dřevin. Zatímco olše je na dostatečné půdní (případně i vzdušné) vlhkosti životně závislá, v případě ostatních dřevin je z produkčního hlediska zásadní optimální kombinace vzdušné i půdní vlhkosti v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi půd.
Pro pěstování osiky, ale i olše se dále jeví vhodnější nižší polohy, než je tomu u břízy. Samotná volba pionýrské dřeviny při umělé obnově lesa bude přitom kromě stanoviště závislá také na pěstebním, resp. hospodářském cíli. Výše uvedené „kratší obmýtí“ v délce kolem 50 let představuje u pionýrských dřevin produkční výhodu oproti dřevinám dlouhověkým, také nazývaných dřevinami cílovými,“ dodávajú českí vedci.
Link na celý článok: 669b.pdf (vulhm.cz)